soustružení

Soustružení je obrábění vnitřních nebo vnějších povrchů, při kterém obrobek koná hlavní otáčení pohyb a obráběcí nástroj koná posuv

Soustružením je možno obrábět vnější vnitřní válcové plochy, zarovnání čel, zápichy(vnitřní vnější), upichování, řezání závitů, kuželové plochy ) vyosením koníka, nastavením vedlejšího suportu, nebo kopírováním podle pravítka). K obrobení polotovaru dochází jednobřitým nástrojem - soustružnický nůž, nožů existuje několik typů. Nože se dělí do typů, tangenciální a kotoučové.

Obrobek se upíná do soustužnické hlavy (sklíčidlo) mezi hroty. Možné je upnout obrobek za vnitřní nebo vnější plochy obrobku. Soustružnické hlavy bývají často duté, takže je možné použít pro obrábění dlouhou tyč, kterou vedeme středem hlavy (Soustružnické automaty). Existují hlavy (sklíčidla) tří i čtyř čelisťová, ty mohou být ručně ovládané, nebo i pneumatické, hydraulické. Pro dlouhé materiály například v šroubárenském průmyslu se používají kleštiny. Delší obrobky je vhodné podepřít, aby nedošlo k jejich zdeformování. K tomu se používá tzv. koník s pinolou. Aby bylo možné upnout polotovar pomocí koníku a pinoly, je nutné (doporučené) vyvrtat na čele obrobku tzv. středící důlky. Tyto důlky jsou standartizovány a doporučeny Českou státní normou. Další možný způsob uchycení obrobku je používán při velké délce polotovaru, používá se při něm tzv. luneta.Vhodné je v polotovaru navrtat středící důlky, výhoda je v tom že upínání je přesné. Další možností je použití unášecího srdce.